ÚVOD DO MINCOVNICTVÍ ŘÍMSKÉHO CÍSAŘSTVÍ - Nominální hodnoty a obrázky mincí římského císařství

18.06.2010 13:38

Poslední článek se soustředil na význam a používané materiály mincí v římském císařství. Jak jsme již předeslali, v tomto článku pokračujeme na  téma nominály a v dalším díle se budeme zabývat motivy obrázků na mincích.

 

Co se týče zlata, tak původní jednotkou je aureus s hmotností  8,18 g, k němuž existuje vzácněji se vyskytující půlaureus, zvaný také quinar.  Existují také mince s hodnotou  násobků. Jak si dokážete představit, na tyto velké ražby se pohlíželo jako na zvláštní vydání, které – stejně jako  v novodobé historii  - panovník odměňoval osoby se zásluhou o římské impérium (vojevůdce, apod.). Protože během staletí peníze ztrácely na hodnotě,  s Konstantinem Velikým se od roku 307 aureus vyměňoval za solidus (4,54 g). Solidus představuje druhou standardní zlatou minci římské antiky, jež má i násobky i je tvořena mincemi menší hodnoty.

 

Nejpoužívanějším nominálem u stříbra byl původně denár. Původní hmotnost byla 3,89 g. Během III. století ztratila mince na hodnotě a tak se za Caracalla okolo roku 215  zavádí dvou denár nebo antoninianus. Tyto mince se dají poznat podle charakteristické paprskové koruny!  Mezi lety 290 a  350 následovaly další změny nominálů, které jsou důkazem neutěšených tehdejších poměrů v římské říši. U mosazi, bronzu a mědi  existuje následující posloupnost: Sesterc jako nejvyšší jednotka je z mosazi, as je z mědi. U mědi došlo později ke změně některých nominálů. V pozdější době římského císařství ražba bronzových mincí  skoro zanikla. Na motivech mincí rozeznáváme písmo a obrázky. Obvykle se nejdříve uvádí v popisech legenda a teprve dále je připojen popis obrázku, ačkoliv historicky existoval obrázek dříve než písmo. Lícové strany zpravidla uvádí jména a tituly císařů. Na začátku vlády se císař představuje úplným jménem a  titulem, později stačí kdokoliv. ( O-Ton Karl Pink, uznávaný rakouský numismatik). Zatímco nyní dochází k e zkracování jmen, v průběhu vlády spojují se často části titulatury dohromady jako titul vítěze např. Germanicvs ( vítěz nad Germány) nebo  Parthicvus ( vítěz nad Parthery). Tyto vítězné tituly představují pro historiky významné odkazy k datu, protože z literatury je známo,  kdy se příslušné bitvy konaly a je tak možné časově vymezit emise.

 

Rubové strany zaujímají u římských císařských mincí zcela zvláštní význam. Od začátku je rubová strana používána pro službu státu a politiků a odráží tak  oficiální pojímání všech věcí veřejného života. Odráží se zde vnitřní i vnější politika, náboženské a duchovní proudy i čistě materiální reálie dávno zašlého světa se zde  jasně a neomylně odráží. Mince je tak prvním masovým médiem. Existuje celá řada rubových motivů mincí, kterým bych se chtěl zvláště věnovat v příštím vydání novinek.