Emil Novák - Od králů k prezidentům
Publikováno v MB 6/2008 - Jakub Tureček
Doufáme, že jste si již zvykli, že náš časopis pravidelně přináší rozhovory s našimi předními numismatickými odborníky. Někdy se samotnými tvůrci našich platidel, jindy s badateli. Další významnou osobností, kterou nejspíše v odborných kruzích netřeba představovat, je Ing. Emil Novák. Náš hovor se stáčel různými směry. S Emilem Novákem jsme se bavili jako se sběratelem i badatelem.
Dají se ještě vůbec vaše starší práce o malých groších či korunovačních ražbách sehnat?
Velmi těžko. Obě jsou již řadu let vyprodané, jako použité se ojediněle objevují pouze v aukcích nebo v numismatických obchodech.
Neuvažuje se o reprintu?
V nejbližší době zatím ne. Doplňky k soupisové části Malých grošů (typy a varianty kreseb i opisů, ročníky...) velmi pečlivě dlouhé roky shromažďoval kolega Hanibal. Společně jsme pak měli hlouběji řešit otázky metrologie těchto drobných mincí, jediných s českým označením nominální hodnoty. Bohužel kolega nedávno zemřel. U „korunovací“ je druhé vydání velkou výzvou, navíc je to evropské téma. A tak říkám: Kdyby se uvažovalo o dalším vydání, chtěl bych, aby se kniha celá od základů předělala. Měla by být nejen s perokresbami, ale i s fotografiemi, celobarevná a dvojjazyčná. Česky a německy, protože pak by mohla najít uplatnění v mnoha zemích Evropy. Nic podobného v tomto rozsahu zatím stále není v Evropě k dispozici.
Jak jste se vůbec dostal ke psaní takové rozsáhlé publikace o korunovačních žetonech a medailích?
Ty ražby se mi vždy velmi líbily a bavilo mě něco si o nich přečíst a zjišťovat. Z těch ražeb totiž na člověka dýchá kus historie. České literatury na toto téma však bylo jak šafránu. A tak jsem si řekl, že by snad stálo za pokus soustředit všechny získané informace do jedné „veliké“ práce. Dlouho jsem váhal, ta šíře záběru byla obrovská. Bylo potřeba projít literaturu, inventáře sbírek a aukční katalogy zhruba od poloviny 18. století po současnost. Velice mi tehdy pomohl zájem a podpora pracovníků numismatického oddělení Národního muzea v Praze a knihovníků České numismatické společnosti. S tímto zázemím jsem se nakonec pustil do práce. Korunovační ražby ještě pořád sbírám. Samozřejmě dnes už ne medaile, protože ty jsou už v současné době mimo mé finanční možnosti. Navíc dnes již nemusím mít vše a za každou cenu. Medaile měly většinou nízké náklady (počty ražených kusů), a proto jsou vzácné. Hodně jich také leží v muzejních sbírkách, takže dnes jsou cenově v té vyšší kategorii. Tento materiál byl dlouhou dobu nedoceněný. Jak jsem již zmínil, ve srovnání s mincemi mají totiž medaile nesrovnatelně nižší náklady... Já se soustřeďuji na menší ražby – na korunovační žetony. Jedná se o ražby, které se rozhazovaly při korunovaci mezi lid. Těch je přece jen o něco víc. I když některé jsou taky velice vzácné. Ty, které se dostaly mezi oběživo, se totiž rychle stahovaly z oběhu a znovu se přerážely – drahý kov, hlavně stříbro, se znovu zpracovával.
To se takhle rozhazovalo stříbro?!
I zlato. Rozhazovala se i měď. Zpravidla po skončení korunovačního obřadu, bylo jedno, jestli to bylo v Římské říši (nejčastěji ve Frankfurtu nad Mohanem – korunovačním městě římských králů a císařů), v Uhrách (nejčastěji v Bratislavě – korunovačním městě uherských králů) nebo v Čechách v Praze, královský pokladník, který jel na koni před korunovačním průvodem, měl u sedla připravené vaky a z nich rozhazoval korunovační mince mezi přihlížející lid. Ten si po projití královského průvodu rozdělil kromě mincí i sukno, kterým byla zpravidla cesta pokryta. Část korunovačních mincí se časem přimísila do oběživa, ale díky některým lidem, kteří si chtěli uchovat památku na korunovační den, se nám žetony předáváním z generace na generaci dochovaly dodnes. To, co bylo rozděleno mezi lid, byly ale jen malé žetony. Šlechta, která byla pozvána na obřad a slavnosti, dostávala větší a těžší kusy z drahých kovů. Ty se většinou uchovávaly na památku, takže se často dochovaly ve vynikajícím stavu.
Jak mohly být žetony utráceny v hospodách?
Velikostí i tvarem připomínaly běžnou měnu. Tenkrát se tolik nehledělo na nominál a na to, co je na minci vyraženo, ale spíš na množství drahého kovu v minci obsaženého. Hodnotu žetonu si tedy tehdejší lidé dokázali snadno odvodit. Kusy, které skončily v oběhu, byly později staženy a většinou skončily jako pagament v mincovně.
Navíc zlaté žetony často mívaly váhu násobků nebo dílů dukátu. To až později se od těchto váhových standardů upustilo. Třeba za Fridricha Falckého (korunován roku 1619 v Praze za českého krále) se razily tlusté stříbrné žetony, které váhou odpovídaly čtvrtině tolaru – vážily tedy přes 7 gramů. Jiné naopak vážily necelé 3 gramy a byly velice tenké.
Kde by měl začít ten, kdo by chtěl korunovační ražby sbírat?
Osobně si myslím, že začít by měl u literatury. Z počátku by bylo dobré navštěvovat schůzky České numismatické společnosti nebo nějakého podobného sdružení či spolku, který se numismatikou zabývá. Je třeba komunikovat se sběrateli podobného zaměření, získávat informace a zkušenosti. Měl by sledovat aukce, sledovat aukční katalogy – nejen domácí, ale i zahraniční a online aukce. Zejména úplnému začátečníkovi to ušetří mnohé zklamání i finanční ztráty při prvních nákupech.
Jak je to s literaturou? Existuje něco kromě vaší práce?
V rozsahu, jaký jsem napsal já, ještě toto téma znovu zpracované nebylo. Ani u nás doma ani v zahraničí. Nebo o tom alespoň nevím. Literatury je dnes relativně hodně – v každém díle mé publikace uvádím dlouhý seznam použité literatury od té nejstarší až po současnou. Ale všude najdete jen kousky ohraničené buď časově, nebo regionálně…
Je to drahý koníček?
Něco jsem již naznačil na začátku našeho rozhovoru. Obecně lze říci, že numismatika jako taková rozhodně nepatří mezi nejlevnější koníčky a záliby. Ale i zde se dají za relativně malé peníze sestavit zajímavé soubory. Pokud však není sbírání spojeno s příjemnými a estetickými prožitky, pokud není podloženo znalostmi, určitým systémem řazení a budování sbírky, pak je to jen pouhé hromadění a tezaurace kovů. Samozřejmě se dají sehnat levnější žetony i některé medaile. Obecně třeba volební, korunovační či holdovací žetony Josefa II., Leopolda II. , Františka II., Ferdinanda V. a nakonec i Františka Josefa I. jsou poměrně běžné. Mluvím tedy hlavně o žetonech stříbrných. Dobře zachovalé se dají řádově sehnat ještě za stokoruny, skvostně zachovalé exempláře však už pod tisíc korun sháníte hůře. To jsou dnes stále ještě přijatelné ceny. Od roku 1764 se tak dá udělat za relativně malé peníze docela pěkný a zajímavý soubor korunovačních ražeb nástupců Marie Terezie. V tomto časovém úseku od poloviny 18. století jsou samozřejmě i dražší kusy. Mezi lidmi často panuje mylná představa, že stříbro je nutně dražší než měď. V numismatice často opak bývá pravdou. Měděných korunovačních žetonů bylo většinou raženo velice málo, nebyly vhodné k tezaurování a snad i proto jsou dnes velmi vzácné. Někdy jich bylo raženo dokonce míň než zlatých odražků. Osobně, kdybych měl možnost volby, jestli dám přednost zlatu, nebo se raději pokusím získat měděný žeton, půjdu po tom měděném. Zlatý se kolikrát v aukcích vyskytuje častěji a jsme znovu u toho – důležité je průběžné studium a sebevzdělávání. Navíc se stále vedou dohady, proč byly měděné žetony vůbec raženy. Je tu tedy ještě i prostor pro další bádání.
Kolik typů připadá na jednoho panovníka?
Na tuhle otázku nedokážu přesně odpovědět. Nejvíce typů medailí a žetonů připadá na korunovace Leopolda I., Josefa I., Karla VI., Karla VII. a Marie Terezie s Františkem I. Lotrinským. Toho jsou obrovská kvanta, řada z nich patří mezi výtvarné skvosty, mnohé jsou velice vzácné. Velmi vzácné jsou téměř všechny ražby prvních Habsburků po roce 1526 a tak by bylo možné pokračovat ještě hodně dlouho.
Vraťme se k vaší současné práci. Medaile našich prezidentů jsou vaším dalším sběratelským oborem. Máte mezi nimi některého oblíbeného?
Samozřejmě, medaile a plakety prezidenta Masaryka, to je klasika. Jako prvního prezidenta ho zpodobnila dlouhá řada medailérů – profesionálů i nadšených amatérů. V připravované knize bude jeho medailí a plaket popsáno téměř 300 typů! Na druhou stranu velmi neoblíbený byl Antonín Novotný. Na toho nebyla dlouhá léta vydána žádná oficiální medaile. Ale upřímně řečeno, u každého našeho prezidenta se dají nalézt zajímavé medaile…
Co všechno tedy bude obsahovat vaše publikace?
Publikace obsahuje podrobný popis více jak 500 základních typů medailí a plaket s portréty našich prezidentů od T. G. Masaryka po Václava Klause včetně podchycení dalších několika stovek variant. Ke každému základnímu typu medaile či plakety jsou k dispozici barevná vyobrazení lícní a rubní strany, popř. i zajímavé detaily pořízené z originálů numismatického materiálu. Jsou zde uvedeny všechny mně známé medaile a plakety, jejichž rozměry přibližně ohraničují formát A4. U kruhových medailónů je limitujícím rozměrem průměr – okolo 300 milimetrů. Součástí publikace jsou dále stručné životopisy našich prezidentů, přehledy medailérů a ražeben, podílejících se na realizaci této výjimečné portrétní galerie. Řada cenných informací a podkladů pro tuto práci byla získána studiem v archivu Kanceláře prezidenta republiky. Část podkladů a vyobrazení se do publikace podařilo doplnit spoluprací s Národním muzeem v Praze (numismatické oddělení), studiem v Moravském zemském muzeu v Brně a v Muzeu hlavního města Prahy. Projekt podpořilo umožněním studia zde uložených medailí a plaket rovněž Muzeum T. G. Masaryka v Lánech i Masarykovo muzeum v Hodoníně. Velký vliv a podíl na vzniku a formování obsahu publikace měla spolupráce s řadou dalších institucí, ale především s našimi umělci – medailéry a zejména sběrateli, kteří mi umožnili prostudování a zdokumentování svých sbírek. Pokud se tedy týká obsahu mé práce, připomínám, že reprezentativní publikace s tímto obsahem a v takovémto rozsahu u nás nebyla dosud zpracována.
Bude kniha fungovat i jako katalog s orientačními cenami nebo pouze jako soupis?
Proč pouze jako soupis? Jako ceník nebyla dosud vydána ani jedna moje práce. Já se snažím čtenářům nabídnout spoustu důležitých a často zcela nových informací. Ceny jsou z mého úhlu pohledu méně důležité. Ceník je věc velice relativní, nestabilní a proměnlivá v čase, podléhající mnoha vlivům (ekonomickým, společenským, módním...). Jsem přesvědčený, že pozorný čtenář si dokáže vzájemný poměr vzácnosti jednotlivých ražeb odvodit sám. Stačí, když se podívá u každého popsaného typu do přehledu citací. Pokud jsem medaili nalezl v nějakém aukčním katalogu, je v mé knize uvedena citace. Jestliže se tedy jedna medaile vyskytuje v mnoha aukcích, je zjevně běžnější než ta, která je známá například z jediné soukromé sbírky. Chybou by však na druhou stranu bylo takovou medaili považovat hned za unikát. Abychom tuto otázku uzavřeli. Já asi zůstanu u toho, co je mi bližší – u soupisu, ale na druhou stranu uvítám, pokud se někdo seriózně zpracování ceníku ujme a pak ho čas od času bude aktualizovat.
Které medaile našich prezidentů považujete za nejkrásnější?
Zejména prvorepublikové medaile a plakety mi učarovaly. Ať už se jedná o práce Otakara Španiela, Josefa Šejnosta, Jana Čejky či Bedřicha Šimonovského.
Které považujete za nejvzácnější?
Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Těch vzácností je hodně a záleží na úhlu pohledu. Cena není vždy tím hlavním kritériem.
Je ještě možné objevit nějakou medaili, která není mezi sběrateli známá?
Zcela určitě. Pokud budou lidé s mojí knihou pracovat a porovnávat s ní svoje sbírky, objeví se časem zcela jistě další nepopsané medaile a plakety, mnohé se upřesní. Potom kniha splní své poslání – posune hranice poznání tohoto oboru opět o kousek dále. Třeba se připojí i ti, kteří na tomto projektu nyní nechtěli či nemohli spolupracovat. Objeví se patrně i doplňky od těch, kteří mi řekli: „Počkám až kniha vyjde a pak budu publikovat doplněk.“ I to je cesta...
Kdy můžeme očekávat, že vaše kniha vyjde?
Předpokládám, že na přelomu října a listopadu tohoto roku, k 90. výročí vzniku Československa a 15. výročí vzniku České republiky.
EMIL NOVÁK
Narodil se 24. 3. 1954 v Nymburce. Tam také navštěvoval základní školu a studoval na Gymnáziu. Je absolventem elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Již od studentských let se zajímal o historii a především o numismatiku. Je dlouholetým členem České numismatické společnosti a řadu let pracuje v jejím Výboru v aukční komisi. Mimo to je také dlouholetým členem České společnosti přátel drobné plastiky. Je soudním znalcem pro obor numismatika a ekonomie numismatiky. Své postřehy a výsledky numismatického bádání prezentoval v řadě studií a drobnějších článků v odborném numismatickém tisku. Spolu s Vladimírem Hanibalem publikoval v roce 1981 monografii Malé groše. Potom se již téměř dvě desítky let velmi intenzívně věnoval studiu problematiky korunovací a korunovačních ražeb. Výsledky studia shrnul v obsáhlé, pětidílné publikaci Korunovace a korunovační ražby v habsburské monarchii v letech 1526-1918, která postupně vycházela v letech 1991-1997. Společně se svým otcem se již řadu let věnuje drobné plastice se sokolskou tématikou. Prvním výstupem této spolupráce je publikace Emila Nováka st. Všesokolské slety 19.–20. století – Medaile, plakety a odznaky, vydaná při příležitosti XIV. všesokolského sletu v Praze 2006. Ing. Emil Novák se také již několik desítek let zabývá sbíráním a studiem medailí, plaket a odznaků s portréty našich presidentů. Další výsledek mravenčí práce je totiž těsně před vydáním. A tak není divu, že zejména v poslední době autor tomuto živému tématu věnoval veškerý čas a energii, že se zabýval medailemi československých a českých prezidentů na úkor všech ostatních aktivit.
