Byzantská říše - Poznatky a zajímavosti ze světa numizmatiky.

26.04.2011 21:56

Milí čtenáři mého sloupku, chtěl bych vám moc poděkovat za upozornění na zá¬měnu podpisů pod obrázky v mém posledním článku (vydání I/2011). Prosím o prominutí!
Dnes se budu věnovat zajímavému tématu byzantské numizmatiky. Období byzant¬ské říše navazuje na dobu po Římské říši. Když město Byzanc za Justini¬ána I. jako legitimního dědice Říma získává zpět západní území (533/534 Afrika, 535/555 Itálie, 554 části Španělska), Justinián razí a dále rozvíjí oběhové mince v souladu s tamními rozvinutými monetárními zvyklostmi. Jedna ze zvláštností byzantské numizmatiky spočívá v tom, že mince se zčásti řadí k antické a zčásti již k středověké numizmatice.(srovnej R. Göbl, Antike Numismatik. München, svazek 1, 1. vydání str. 89 a další).
V této době došlo k četným změnám a úpravám, např. od Justiniána I. Je nová struk¬tura mincovních úřadů, ze kterých se staly nové úřady se zvláštním statu¬tem jako ve Španělsku, Sicílii, Dalmácii a Chersonnesus (zde ve starých nominá¬lech a staré typologii do 6. st.).

Typologicky je lícová strana řešena podobně jako u římských mincí skoro vždycky s motivem císaře; s rokem 12 Justiniána I. se na zlatých (solidus) a mědě¬ných mincích (follis 40 nummi) objevuje čelní busta, postupně pak i na niž¬ších nominálech. Římský perlový diadém zůstává na nižších nominálech, na čel¬ních pohledech je helma a křížový glóbus, tříčtvrteční čelní pohledy (solidi) obsahují jako dosud helmu, štít a kopí.
Od Justiniána II. se objevují 5numiniové mince (měděné mince) s monogramem císaře namísto jeho portrétu. Protože již nejsou mince s motivem císařovny, obje¬vuje se tato, zprvu pouze u měděných mincí, pokud vůbec, vedle císaře na trůnu. V mincovním úřadu Antiochia (dnešní Blízký východ) je císař na trůně zobrazo¬ván sám.

Na rubových stranách je zobrazena Victoria (obr.1) jako bohyně vítězství, větši¬nou ve formě andělské postavy, nebo Justinián, který přináší Konstantinopolis na trůnu. Od doby Tiberia II. - údajně jako propaganda proti sásánovskému ohňo¬vému oltáři na stupních - je zobrazován stupňovitý kříž (obr.2).
Na mincích z mědi se vyskytují zvláštnosti, protože jsou zde jako samotný motiv mince prezentovány číselné hodnoty mincí M (=40), K (=20), I (=10) a Ɛ (=5) apod; figurální zobrazení jsou na rubové straně vidět stále méně. U tzv. minimi (drobné mince z mědi) jsou často vidět monogramy, různé formy kříže a zřídka číselné hodnoty. AR (stříbrné mince) na Západě obsahují příležitostně číselné hodnoty, jinak jsou zobrazení na rubu podobná těm na minimi.
Emise nejrůznějších mincovních úřadů se vyznačují nejen označením, ale urči¬tými znaky (proměnou obrázků nebo dodatky, jejich umístěním a kombinačními možnostmi), které slouží ke kontrole výroby a obsahují element uvádějící datum. Tehdejší datové jednotky jsou lustrum (5 let) a indikce (15 let). Změna a údaj podle prof. Hahna u většiny nominálů byly provedeny podle lustrum. Od roku 12 Justiniána (538 po Kristu) dochází v uvádění data ke změně - asi podle sásánovského vzoru - které se počítá podle let vlády panovníka (ne ale na všech nominálech, např. nikdy ne u zlatých mincí).